MojeOkoli.com - Kam na výlet

Zbytky tvrze Jiřice. Samotná ves Jiřice je jistě velmi starého založení a podle historických pramenů, konkrétně falza z 12. století, měla vzniknout již před polovinou 11. století. Byla po dlouhou dobu v držení staroboleslavské kapituly a někdy od 14. století se stala majetkem pražských měšťanů Františka Rokycanského a Hanze Rosta. V dalších desetiletích se majitelé poměrně často střídali a nakonec se Jiřice staly za císaře Rudolfa II. roku 1584 součástí komorního majetku a byly připojeny k panství Brandýs nad Labem. Roku 1608 byly ves i dvůr s tvrzí vypáleny Dampierrovým vojskem, ale škody byly zřejmě zanedlouho opraveny, protože již popis z roku 1651 hovoří o velmi dobrém stavu tvrze. Podobný popis z roku 1728, jehož součástí je i zajímavý plán, již zmiňuje pouze občasné využívání pustnoucího „starého zámku“ a dvora, který by navíc padesát let poté rozparcelován. To mělo za následek i rychlý zánik většiny budov původní tvrze, které pohltily soukromé domy. Do dnešní doby se tak z původního poměrně výstavného sídla pražských měšťanů s palácem, vstupní věží a bočními křídly dochovaly kromě valeně zaklenutého sklepa pod č.p. 26 a 27 jen pozůstatky přízemí zmíněné vstupní věže s hrotitým tesaným portálem a vpadlinou pro padací most na čelní (jižní) straně, dnes přístupné z dvorku č.p. 25. První zmínkou o vsi je falzum z 12.století. Tvrz zde byla postavena ve 14.století na okraji terasy nad Labem. Obvodová hradba byla polygonálně zalomena a stavby se přikládaly k této zdi. Kolem roku 1400 byla přestavěna na výstavné sídlo pražského měšťana. V ose polygonálního zalomení hradby byla postavena vstupní věž, do které se vstupovalo přes příkop po zdvihacím mostě. K hradbě byla přiložena křídla, dodržující polygonální tvar. V zadní části stála obytná budova. Tvrz byla dále pozdně goticky a renesančně upravována. Roku 1608 byl dvůr vypálen a v roce 1614 došlo k obnově. Ve zprávě z roku 1651 je tvrz popsána (dochoval se i plán) jako stojící, v dobrém stavu. Popis z roku 1728 již popisuje pouze utilitární využívání "starého zámku". V roce 1777 došlo k rozparcelování dvora a většina částí tvrze zanikla. Jediná stavba, která se dochovala, je vstupní věž s průjezdem. Z ní se dochovalo přízemí s hrotitým ostěním průjezdu a vpadlinou pro padací most. Zbytek plochy tvrze je pohlcen novější zástavbou, pod kterou se dochoval valeně klenutý sklep obytného stavení.